DIAGNÓZA F17. ZÁVISLOST NA NIKOTINU

V současné době kouří v České republice asi 2.300 000 lidí. Zhruba 250 000 z nich jsou děti a mladiství do 18 let. 9 z 10 kuřáků začne kouřit před 18.rokem věku, přičemž průměrný věk při vykouření první cigarety se pohybuje okolo 10,5 lety. Mnohem častěji s kouřením začínají dívky než chlapci. Pokud v rodině kouří oba rodiče, pravděpodobnost, že jejich dítě začne kouřit je asi  4 krát vyšší než u dětí z rodin nekuřáckých.

Toto jsou jen prostá, ale vše říkající čísla. Kouření je v současné době označované jako dětská nemoc. Cílovou skupinou jsou totiž nejčastěji děti a mladiství. Důvod je jednoduchý. Adolescenti, tedy dospívající procházejí velmi významnou změnou známou jako puberta. V tomto období se u nich snižuje schopnost rozlišit, co a kdo je pro ně potenciálně nebezpečný. Je u nich významně vyjádřena touha riskovat, zkoušet věci nové, věci zakázané. Kvůli tomuto, můžeme říci přirozenému vývojovému fenoménu, se tak dospívající stávají velmi snadno získatelnou cílovou skupinou pro tabákový průmysl.

Složení tabákového kouře

Složky cigaretového kouře patří mezi prokázané lidské karcinogeny. Pojem prokázaný karcinogen označuje fakt,  že jednotlivé složky tabákového kouře prokazatelně způsobují, vyvolávají některý z typů nádorového onemocnění. Nevyvratitelně zde platí často bagatelizovaná rovnice kouření=rakovina. 

V tabákovém kouři bylo identifikováno více než 4000 chemických látek. Zcela obecně jde o látky dráždivé, toxické, mutageny (látky, které mění DNA, v ní zapsanou genetickou informaci-vyvolávají mutace), karcinogeny (látky způsobující rakovinu) a reprodukčně-toxické látky (snižující schopnost početí). Tabákový kouř si díky tomu vydobyl své místo ve skupině karcinogenů I A třídy (karcinogeny nejvyšší nebezpečnosti).

Část z těchto látek vzniká na základě spalování tabáku, část z nich jsou substance uměle přidávané do cigaret s cílem zlepšit výsledný smyslový vjem při jejich kouření, ale také proto, aby cigarety hořely stejnoměrně a neuhasínaly, aby váleček popela odpadl až po poklepnutí na cigaretu, aby se kouř z cigarety libě vinul, atd. atd. Tabákový průmysl prostě ví, jak na nás.

Asi nejznámější z těchto látek je NIKOTIN. Každá cigareta obsahuje od 1 do 4 miligramů nikotinu. Po vtáhnutí se během několika sekund dostává nikotin krevním proudem do mozku a váže se na specifické receptory, výstižně pojmenované nikotinové. Kromě mozkových receptorů se váže i na receptory jiných orgánů a tkání. Jedná se o vysoce návykovou látku. Nikotin sám o sobě může působit řadu obtíží, jako je například zvýšené pocení, bušení srdce, porucha spánku, ale není prokázán jeho vliv na vznik rakoviny. Vše souvisí se závislostí, kterou si kuřáci na nikotin vypěstují a s kterou jde ruku v ruce inhalace řady dalších vysoce nebezpečných látek. Nikotin je v těle kuřáka přeměňován na látku označovanou jako KOTININ, jejíž přítomnost lze prokázat ve vlasech ještě dlouhou dobu po vykouření poslední cigarety.

OXID UHELNATÝ. Značně jedovatý plyn vznikající při kouření cigarety, při tak zvaném nedokonalém hoření za nízkých teplot. Oxid uhelnatý se v těle váže na hemoglobin obsažený v červených krvinkách. Na základě této vazby je snížena schopnost hemoglobinu vázat v plicích kyslík a je tak sníženo množství kyslíku, které se dostane krví k ostatním orgánům . Kuřáci jsou v drtivé většině trvale oxidem uhelnatým přiotráveni.

OXID DUSIČITÝ. Velmi snadno proniká z plic do krve. Pro člověka jsou nebezpečné již poměrně nízké koncentrace, pokud je jim vystaven po dobu cca 30 min. Což se nejčastěji týká právě kuřáků. Tato látka je silně dráždivá. Pálení očí, bolest hlavy, pokles krevního tlaku, dýchací potíže. To jsou první známky otravy oxidem dusičitým. V případě dlouhodobému vystavování se účinkům tohoto oxidu se také zvyšuje kazivost zubů, často se objevují záněty spojivek a existuje významné riziko vzniku vážných onemocnění dýchacích cest.

V cigaretovém kouři můžeme takové prokázat KYANOVODÍK. Je to jeden z nejprudčeji, nejrychleji působících jedů. Známější je pod označením cyklon B - látka používaná v koncentračních táborech za II. světové války.

BENZOAPYREN. Látka, řadící se mezi polycyklické aromatické uhlovodíky. Jedna z nejnebezpečnějších. Celá skupina těchto látek má prokarcinogenní účinky. V těle jsou přeměňovány na látky vysoce aktivní, schopné vyvolat nádorovou transformaci, tedy přeměnu buněk v buňky rakovinové. Co se samotného benzoapyrenu týká, vykouří-li člověk denně 20 cigaret je vystaven takovému množství bezoapyrenu, jako kdyby se celý den pohyboval na vysoce frekventované křižovatce, po které by jezdila auta bez katalyzátoru.

V tabákovém kouři můžeme také nalézt RADIOAKTIVNÍ POLONIUM. Dle současných teorií pochází z půdy a souvisí s umělým přihnojováním rostlin fosfátovými hnojivy. Osoba, která vykouří denně v průměru 20 cigaret je vystavena takovému množství záření, jako kdyby každý den absolvovala RTG plic.

NITROSAMINY. Nejnebezpečnější složka tabákového kouře. Kromě cigaret se vyskytují také v uzeninách, uzeném mase, uzených rybách, ale i pivu. Jejich koncentrace v potravinách je ale přísně kontrolována. Denně jich takto přijmeme maximálně 1 miligram. Naproti tomu průměrný kuřák do sebe denně vpraví 17 krát větší množství těchto látek. Takovéto množství je již prokazatelně schopné vyvolat rakovinu plic.

DEHET. Dehet představuje malé pevné částečky nebo-li popílek. Kvůli své velikosti se při nádechu dostávají hluboko do plic, které tak zanášejí. Kuřákovi plíce jsou proto černé. V 1 cm3 cigaretového kouře je asi 50 miliard těchto částic. Je to 10.000 krát větší množství, než jaké můžete naměřit na dálnici v době největšího provozu. Dehet se mimoto řadí také k rakovinotvorným látkám.

Následky

Každý kuřák je vystaven těmto konkrétně vyjmenovaným a mnohým dalším více či méně nebezpečným látkám. Představa některých lidí o tom, že kouření tzv. light cigaret je zdravější je více než mylná. Vše souvisí s výše uvedenou závislostí na nikotinu. Dlouhodobý kuřák ve snaze zbavit se své závislosti na nikotinu přechází na lehké cigarety. Při kouření ale podvědomě více vdechuje, natahuje a to s cílem dostat do sebe takovou dávku nikotinu, na kterou je zvyklý, na které je závislý. Vdechuje tak stejné ne-li větší množství škodlivých látek.

Přítomnost všech výše uvedených chemických látek je přímo prokazatelně spojena s rozvojem řady vážných onemocnění.

• 
  
• Karcinom plic - vztah ke kouření je u tohoto nádorového onemocnění prokázaný. 85-90% pacientů s karcinomem plic jsou kuřáci.
• 
  
• Karcinom horních cest dýchacích (dutiny ústní, nosohltanu, hrtanu)
• 
  
• Karcinom ledvin a močového měchýře - zplodiny tabákového kouře se dostávají krevním proudem do ledvin, přecházejí do moče a působí tak na stěny močového měchýře.
• 
  
• Karcinom slinivky břišní
• 
  
• Karcinom děložního čípku - zplodiny cigaretového kouře přítomné v poševním sekretu
• 
  
• Karcinom jícnu

• 
  
• Ischemická choroba srdeční - škodliviny, které se dostávají z plic do krevního řečiště poškozují stěnu cév, vytváří se zánět, dochází k ukládání tuků do takto porušené stěny. Rozvíjí se ateroskleróza. Na jejím podkladě může dojít ke vzniku angíny pektoris až infarktu myokardu
• 
  
• CHOPN - chronická obstrukční plicní nemoc. Protože stěna dýchacích cest je dlouhodobě poškozována, rozvíjí se zánět, který je také dlouhodobý. Na podkladě tohoto zánětu se tvoří zvýšené množství hlenu, který nutí dotyčného ke kašli. Tak zvaný kuřácký kašel. Kromě toho se takto postižené cesty zužují. Osoby s CHOPN jsou silně dušné. Důsledkem je trvalá invalidizace.
• 
  
• Žaludeční vřed a vřed  tenkého střeva

Závěr

Závislost na nikotinu je nemoc. I ti, kteří kouří jednu cigaretu denně jsou závislí. Každá vykouřená cigareta zkracuje život o 5 minut. V přepočtu žije každý kuřák o 15 až 18 let méně než nekuřák. Hlavní cílovou skupinou jsou dospívající. Velmi málo dospělých lidí, tedy lidí starších 18 až 20 let začíná ve svém věku kouřit. Z toho také vyplývá důležitost prevence. Ta musí být smysluplně cílena již na děti kolem 10 let. Je nutné se naučit, že kouření opravdu způsobuje rakovinu. Zcela prokazatelně. I když jako jednotlivci jsme zcela individuální. Nikdo z nás neví, jak moc nebo málo jsme citlivý a jak malá nebo velká je u nás pravděpodobnost rozvoje nádorového onemocnění. Jakou cenu jsme ale ochotni zaplatit, abychom to zjistili?! 

čtěte více

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM

Kolorektální karcinom, nebo-li karcinom tlustého střeva a konečníku, představuje jeden z nejčastějších typů nádorů vůbec. Jeho výskyt souvisí velkou měrou s životním stylem a způsobem stravování. Z tohoto důvodu je řazen mezi civilizační onemocnění. V České republice každý rok přibude 8 000 pacientů s tímto typem karcinomu. 4 000 z nich na toto onemocnění zemře. Více jsou postiženy muži, a to v přibližném poměru 3:2. V celosvětovém srovnání se ČR drží dlouhodobě na předních místech. Podle statistických dat z posledních let je to dokonce "úctyhodné" 1.místo, o které se dělíme s Maďarskem. Typický věk pacienta je mezi 60-79 lety, ale protože v medicíně není nic absolutní, celých 20% pacientů jsou lidé mladší 60 let. Pokud se karcinom objeví u lidí mladších 40 let, vždy je nutné myslet na genetickou predispozici, zvýšenou náchylnost k tomuto typu nádorového onemocnění danou geneticky. 

Vnitřní povrch tlustého střeva je pokryt buňkami, které mají spoustu specializovaných funkcí uplatňujících se v procesu trávení potravy. Tyto buňky se odborně označují jako buňky epitelové. Vnitřní vrstva střeva tvořená těmito buňky se označuje jako sliznice. A právě z těchto buněk, jejich nádorovou přeměnou, vzniká kolorektální karcinom. Protože se nejedná jen o jeden typ buněk, ale o různé buňky s rozličnými schopnostmi, i kolorektální karcinom může mít několik typů, dle toho, z kterých buněk vychází. Zcela nejčastěji se jedná o tzv. adenokarcinom, který se vyvíjí z buněk, které mají sekreční funkci. Vzhled karcinomu může být také různá. Může se jednat o polyp, tedy takový hadovitý, hruškovitý výrůstek sliznice, může jít o vřed nebo nádor infiltruje celý obvod daného úseku střeva. Co se týká lokalizace, nejčastěji se jedná o karcinom rekta, tedy konečníku. Z toho důvodu je nutné u osob starších 50 let provádět vyšetření per rectum v rámci pravidelných prohlídek u praktického lékaře. Karcinomy konečníku se nacházejí převážně ve vzdálenosti cca 8 cm od řitního otvoru a při vyšetření per rectum jsou hmatné. 

Rizikové faktory

Věk. Jako téměř u každého nádorového onemocnění je významným, ale bohužel i neovlivnitelným rizikovým faktorem. Důvod je ten, že s přibývajícím věkem dochází ke kumulaci jiných, obvykle ovlivnitelných rizikových faktorů, jejichž výsledkem je změna normální zdravé buňky v buňku nádorovou a rozvoj nádorového onemocnění.

Mužské pohlaví. Souvisí převážně se zvýšenou konzumací piva, které se řadí mezi rizikové faktory stravy.

Strava. Bylo prokázáno, že vznik kolorektálního karcinomu úzce souvisí se složením stravy a s úpravou potravin. Konkrétně jde o zvýšený příjem živočišných tuků, červeného masa a uzenin, smažení, pečení a uzení. Při zpracování těchto a takto upravených potravin v zažívacím traktu vznikají látky označované jako nitrosaminy. Tyto látky jsou karcinogenní, což znamená, že je u nich prokázáno, že jsou schopné způsobit nádorové onemocnění. Jak už bylo zmíněno výše, významným rizikovým faktorem je i zvýšená konzumace piva. Pod pojmem zvýšená konzumace se rozumí víc jak 0,5 ml piva denně u mužů a 0,3 ml piva denně u žen. 

Životní styl. Jednoznačně se jedná o obezitu, sníženou nebo žádnou fyzickou aktivitu, vysoký kalorický příjem, a samozřejmě všudypřítomné kouření a konzumace alkoholu.

Chronická zánětlivá onemocnění střeva. Jde o ulcerózní kolitidu, Crohnovu chorobu, céliakii a další. V důsledku dlouhodobě probíhajícího zánětu ve stěně střeva dochází k "dráždění" slizničních buněk s jejich následným maligním zvratem. 

Protektivní (ochranné) faktory

Dostatečné množství vápníku, vitamínu D, kyseliny listové, vitamínu C, beta karotenu a selenu. Protektivní vliv vlákniny je sporný. 

Příznaky

Bohužel, příznaky počátečního stádia nemoci, tedy stádia, kdy je nádor malý a je lokalizovaný na jednom konkrétním místě sliznice střeva, tak příznaky tohoto stádia nejsou v podstatě žádné. Z toho důvodu je významné pravidelné vyšetřování PER RECTUM, tak jak bylo zmíněno výše. Je totiž možné takto bezpříznakový nádor nahmatat. Tím jak se začíná nádor zvětšovat a dál prorůstat střevem, příznaků přibývá. Nejprve to obvykle bývá tak zvané skryté krvácení do stolice nebo-li OKULTNÍ KRVÁCENÍ. I toto ale lze detekovat a zachytit tak nádor ještě relativně včas. Využívá se k tomu SCREENINGOVÝ TEST okultního krvácení ve stolici. Měl by být zajišťován praktickým lékařem. U lidí starších 50 let 1 krát ročně, u lidí starších 55 let 2 krát ročně. 

Typickým nálezem u již rozsáhlejšího nádoru je viditelná KREV ve stolici. Je velmi důležité se zaměřit na příčinu, často totiž bývá nález krve ve stolici podceňován a spojován s hemoroidy nebo trhlinkami, které mohou být přítomny při řitním otvoru. 

Změny frekvence ve VYPRAZDŇOVÁNÍ. Jde o změnu charakteru stolice-střídání zácpy a průjmů. a o změnu v rytmu. Například pokud bylo vyprazdňování pravidelné 1 krát denně, ale v posledních 2 měsících je maximálně 3 krát týdně a toto období zácpy je pak náhle vystřídáno průjmy. Se změnou vyprazdňování jdou ruku v ruce i jiné možné zažívací potíže, nechutenství a samozřejmě typicky (jako u každého nádorového onemocnění) významná ztráta hmotnosti. Mohou být přítomny i křeče. 

V případě, že má karcinom podobu vředu, je přítomno trvalé slabé krvácení. Nejčastěji se takto chovají karcinomy lokalizované v pravé části tlustého střeva, v tzv. vzestupném tračníku. Důsledkem je ANEMIE. Projevuje se výraznou únavou, případně dušností.

U velmi pokročilých stádií může agresivně rostoucí nádor způsobit perforaci, proděravění střeva. Jedná se o život ohrožující komplikaci. 

Závěr

Závěrem bych ráda zdůraznila jednu skutečnost. Je sice smutnou skutečností, že se naše republika ocitla na 1.místě, co se výskytu kolorektálního karcinomu týká, na druhou stranu existuje velmi propracovaný systém, díky němuž jsme schopni identifikovat nádor ve velmi časném stádiu a díky tomu zvýšit pravděpodobnost přežití. Vše ale záleží na informovanosti naší společnosti, na schopnosti praktických lékařů poskytnou pacientům výše uvedené screeningové testy a vyšetření, ale největší část je na nás. Vezměme zodpovědnost za své zdraví do vlastních rukou a snažme se rozvoji karcinomu jako takovému hlavně předejít. 

čtěte více

SCREENING V ONKOLOGII

Screeningem rozumíme aktivní vyhledávání velmi časných stádií nádorových onemocnění, která se dosud neprojevují žádnými konkrétními příznaky. Tedy u na pohled "zdravých" osob. Díky včasnému odhalení se významně zvyšuje pravděpodobnost úplného uzdravení. Lze využít méně agresivních léčebných postupů, které pacienta tolik nezatěžují. Výsledkem je snížení úmrtnosti na dané onemocnění. V současné době se na území ČR provádí screening karcinomu prsu, kolorektálního karcinomu a karcinomu děložního čípku. Celý screeningový program je organizován státem a každý z nás má na něj nárok. Je hrazen z povinného zdravotního pojištění.

Proto, aby onemocnění mohlo být zařazeno do konkrétního screeningové programu, musí splňovat několik kritérií.

• Dané onemocnění nebo typ nádoru se musí v dané populaci vyskytovat velmi často. 
• Existuje účinná léčba časných stádií zjištěného onemocnění.
• Detekce musí být pro vyšetřovaného nenáročná.
• Musí být velmi citlivá. Měla by zachytit co nejvíce pacientů s časným stádiem onemocnění. Pokud máme skupinu 100 pacientů a u 90 z nich se nám podaří nemoc podchytit, citlivost dané metody je 90%.

Kolorektální screening

Jedná se o test okultního krvácení do stolice nebo o primární screeningovou kolonoskopii.

Lidé mezi 50-54 lety by měli jednou ročně využívat testu pro odhalení okultního krvácení ve stolici, který si snadno uděláte sami doma. Jedná se o elegantní, bezbolestnou, jednoduchou metodu. Testy by vám měl zprostředkovat váš praktický lékař. 

Je důležité zdůraznit, že pozitivita testu, tedy přítomnost krve ve stolici, ještě automaticky neznamená přítomnost nádorového procesu ve střevě. Vždy se ale jedná o varovný příznak a je důležité o tom informovat svého praktického lékaře, který zajistí další postup. 

Lidé starší 55 let pak mohou buď pokračovat v pravidelném testování okultního krvácení, a to v intervalu jednou za dva roky, nebo si mohou zvolit primární screeningovou kolonoskopii. V tomto případě jednou za deset let,

Tato pravidla se týkají hlavně asymptomatických jedinců. Osob, které nemají žádné příznaky související s právě probíhajícím nádorovým onemocnění. Upozorňuji, že screening kolorektálního karcinomu je určen jak mužům, tak ženám.

Screening karcinomu prsu

Aktivní vyhledávání co nejčasnějších stádií karcinomu prsu u žen, u kterých se prozatím onemocnění neprojevuje. Jedná se mamografický screening, na který má každá žena starší 45 let nárok a podstupuje ho jednou za dva roky. Je zajištěn akreditovanými mamografickými centry. V intervalu mezi jednotlivými vyšetřeními se doporučuje navíc vyšetření prsu ultrazvukem. 

Neméně důležité je samovyšetření prsu, které by se mělo stát součástí běžné denní hygieny. K tomuto návyku je vhodné vést již dospívající dívky tak, aby samovyštření prsu bylo pro ně v budoucnosti samozřejmostí.

Screening karcinomu děložního čípku

Provádí se jednou ročně v rámci pravidelné gynekologické prohlídky. Jedná se o stěr z děložního hrdla. Vzorky jsou odeslány na screeningové cytologické vyšetření, které opět zajišťují akreditované cytologické  laboratoře.

čtěte více