Toto jsou jen prostá, ale vše říkající čísla. Kouření je v současné době označované jako dětská nemoc. Cílovou skupinou jsou totiž nejčastěji děti a mladiství. Důvod je jednoduchý. Adolescenti, tedy dospívající procházejí velmi významnou změnou známou jako puberta. V tomto období se u nich snižuje schopnost rozlišit, co a kdo je pro ně potenciálně nebezpečný. Je u nich významně vyjádřena touha riskovat, zkoušet věci nové, věci zakázané. Kvůli tomuto, můžeme říci přirozenému vývojovému fenoménu, se tak dospívající stávají velmi snadno získatelnou cílovou skupinou pro tabákový průmysl.
Složení tabákového kouře
Složky cigaretového kouře patří mezi prokázané lidské karcinogeny. Pojem prokázaný karcinogen označuje fakt, že jednotlivé složky tabákového kouře prokazatelně způsobují, vyvolávají některý z typů nádorového onemocnění. Nevyvratitelně zde platí často bagatelizovaná rovnice kouření=rakovina.
V tabákovém kouři bylo identifikováno více než 4000 chemických látek. Zcela obecně jde o látky dráždivé, toxické, mutageny (látky, které mění DNA, v ní zapsanou genetickou informaci-vyvolávají mutace), karcinogeny (látky způsobující rakovinu) a reprodukčně-toxické látky (snižující schopnost početí). Tabákový kouř si díky tomu vydobyl své místo ve skupině karcinogenů I A třídy (karcinogeny nejvyšší nebezpečnosti).
Část z těchto látek vzniká na základě spalování tabáku, část z nich jsou substance uměle přidávané do cigaret s cílem zlepšit výsledný smyslový vjem při jejich kouření, ale také proto, aby cigarety hořely stejnoměrně a neuhasínaly, aby váleček popela odpadl až po poklepnutí na cigaretu, aby se kouř z cigarety libě vinul, atd. atd. Tabákový průmysl prostě ví, jak na nás.
Asi nejznámější z těchto látek je NIKOTIN. Každá cigareta obsahuje od 1 do 4 miligramů nikotinu. Po vtáhnutí se během několika sekund dostává nikotin krevním proudem do mozku a váže se na specifické receptory, výstižně pojmenované nikotinové. Kromě mozkových receptorů se váže i na receptory jiných orgánů a tkání. Jedná se o vysoce návykovou látku. Nikotin sám o sobě může působit řadu obtíží, jako je například zvýšené pocení, bušení srdce, porucha spánku, ale není prokázán jeho vliv na vznik rakoviny. Vše souvisí se závislostí, kterou si kuřáci na nikotin vypěstují a s kterou jde ruku v ruce inhalace řady dalších vysoce nebezpečných látek. Nikotin je v těle kuřáka přeměňován na látku označovanou jako KOTININ, jejíž přítomnost lze prokázat ve vlasech ještě dlouhou dobu po vykouření poslední cigarety.
OXID UHELNATÝ. Značně jedovatý plyn vznikající při kouření cigarety, při tak zvaném nedokonalém hoření za nízkých teplot. Oxid uhelnatý se v těle váže na hemoglobin obsažený v červených krvinkách. Na základě této vazby je snížena schopnost hemoglobinu vázat v plicích kyslík a je tak sníženo množství kyslíku, které se dostane krví k ostatním orgánům . Kuřáci jsou v drtivé většině trvale oxidem uhelnatým přiotráveni.
OXID DUSIČITÝ. Velmi snadno proniká z plic do krve. Pro člověka jsou nebezpečné již poměrně nízké koncentrace, pokud je jim vystaven po dobu cca 30 min. Což se nejčastěji týká právě kuřáků. Tato látka je silně dráždivá. Pálení očí, bolest hlavy, pokles krevního tlaku, dýchací potíže. To jsou první známky otravy oxidem dusičitým. V případě dlouhodobému vystavování se účinkům tohoto oxidu se také zvyšuje kazivost zubů, často se objevují záněty spojivek a existuje významné riziko vzniku vážných onemocnění dýchacích cest.
V cigaretovém kouři můžeme takové prokázat KYANOVODÍK. Je to jeden z nejprudčeji, nejrychleji působících jedů. Známější je pod označením cyklon B - látka používaná v koncentračních táborech za II. světové války.
BENZOAPYREN. Látka, řadící se mezi polycyklické aromatické uhlovodíky. Jedna z nejnebezpečnějších. Celá skupina těchto látek má prokarcinogenní účinky. V těle jsou přeměňovány na látky vysoce aktivní, schopné vyvolat nádorovou transformaci, tedy přeměnu buněk v buňky rakovinové. Co se samotného benzoapyrenu týká, vykouří-li člověk denně 20 cigaret je vystaven takovému množství bezoapyrenu, jako kdyby se celý den pohyboval na vysoce frekventované křižovatce, po které by jezdila auta bez katalyzátoru.
V tabákovém kouři můžeme také nalézt RADIOAKTIVNÍ POLONIUM. Dle současných teorií pochází z půdy a souvisí s umělým přihnojováním rostlin fosfátovými hnojivy. Osoba, která vykouří denně v průměru 20 cigaret je vystavena takovému množství záření, jako kdyby každý den absolvovala RTG plic.
NITROSAMINY. Nejnebezpečnější složka tabákového kouře. Kromě cigaret se vyskytují také v uzeninách, uzeném mase, uzených rybách, ale i pivu. Jejich koncentrace v potravinách je ale přísně kontrolována. Denně jich takto přijmeme maximálně 1 miligram. Naproti tomu průměrný kuřák do sebe denně vpraví 17 krát větší množství těchto látek. Takovéto množství je již prokazatelně schopné vyvolat rakovinu plic.
DEHET. Dehet představuje malé pevné částečky nebo-li popílek. Kvůli své velikosti se při nádechu dostávají hluboko do plic, které tak zanášejí. Kuřákovi plíce jsou proto černé. V 1 cm3 cigaretového kouře je asi 50 miliard těchto částic. Je to 10.000 krát větší množství, než jaké můžete naměřit na dálnici v době největšího provozu. Dehet se mimoto řadí také k rakovinotvorným látkám.
Následky
Každý kuřák je vystaven těmto konkrétně vyjmenovaným a mnohým dalším více či méně nebezpečným látkám. Představa některých lidí o tom, že kouření tzv. light cigaret je zdravější je více než mylná. Vše souvisí s výše uvedenou závislostí na nikotinu. Dlouhodobý kuřák ve snaze zbavit se své závislosti na nikotinu přechází na lehké cigarety. Při kouření ale podvědomě více vdechuje, natahuje a to s cílem dostat do sebe takovou dávku nikotinu, na kterou je zvyklý, na které je závislý. Vdechuje tak stejné ne-li větší množství škodlivých látek.
Přítomnost všech výše uvedených chemických látek je přímo prokazatelně spojena s rozvojem řady vážných onemocnění.
Závěr
Část z těchto látek vzniká na základě spalování tabáku, část z nich jsou substance uměle přidávané do cigaret s cílem zlepšit výsledný smyslový vjem při jejich kouření, ale také proto, aby cigarety hořely stejnoměrně a neuhasínaly, aby váleček popela odpadl až po poklepnutí na cigaretu, aby se kouř z cigarety libě vinul, atd. atd. Tabákový průmysl prostě ví, jak na nás.
Asi nejznámější z těchto látek je NIKOTIN. Každá cigareta obsahuje od 1 do 4 miligramů nikotinu. Po vtáhnutí se během několika sekund dostává nikotin krevním proudem do mozku a váže se na specifické receptory, výstižně pojmenované nikotinové. Kromě mozkových receptorů se váže i na receptory jiných orgánů a tkání. Jedná se o vysoce návykovou látku. Nikotin sám o sobě může působit řadu obtíží, jako je například zvýšené pocení, bušení srdce, porucha spánku, ale není prokázán jeho vliv na vznik rakoviny. Vše souvisí se závislostí, kterou si kuřáci na nikotin vypěstují a s kterou jde ruku v ruce inhalace řady dalších vysoce nebezpečných látek. Nikotin je v těle kuřáka přeměňován na látku označovanou jako KOTININ, jejíž přítomnost lze prokázat ve vlasech ještě dlouhou dobu po vykouření poslední cigarety.
OXID UHELNATÝ. Značně jedovatý plyn vznikající při kouření cigarety, při tak zvaném nedokonalém hoření za nízkých teplot. Oxid uhelnatý se v těle váže na hemoglobin obsažený v červených krvinkách. Na základě této vazby je snížena schopnost hemoglobinu vázat v plicích kyslík a je tak sníženo množství kyslíku, které se dostane krví k ostatním orgánům . Kuřáci jsou v drtivé většině trvale oxidem uhelnatým přiotráveni.
OXID DUSIČITÝ. Velmi snadno proniká z plic do krve. Pro člověka jsou nebezpečné již poměrně nízké koncentrace, pokud je jim vystaven po dobu cca 30 min. Což se nejčastěji týká právě kuřáků. Tato látka je silně dráždivá. Pálení očí, bolest hlavy, pokles krevního tlaku, dýchací potíže. To jsou první známky otravy oxidem dusičitým. V případě dlouhodobému vystavování se účinkům tohoto oxidu se také zvyšuje kazivost zubů, často se objevují záněty spojivek a existuje významné riziko vzniku vážných onemocnění dýchacích cest.
V cigaretovém kouři můžeme takové prokázat KYANOVODÍK. Je to jeden z nejprudčeji, nejrychleji působících jedů. Známější je pod označením cyklon B - látka používaná v koncentračních táborech za II. světové války.
BENZOAPYREN. Látka, řadící se mezi polycyklické aromatické uhlovodíky. Jedna z nejnebezpečnějších. Celá skupina těchto látek má prokarcinogenní účinky. V těle jsou přeměňovány na látky vysoce aktivní, schopné vyvolat nádorovou transformaci, tedy přeměnu buněk v buňky rakovinové. Co se samotného benzoapyrenu týká, vykouří-li člověk denně 20 cigaret je vystaven takovému množství bezoapyrenu, jako kdyby se celý den pohyboval na vysoce frekventované křižovatce, po které by jezdila auta bez katalyzátoru.
V tabákovém kouři můžeme také nalézt RADIOAKTIVNÍ POLONIUM. Dle současných teorií pochází z půdy a souvisí s umělým přihnojováním rostlin fosfátovými hnojivy. Osoba, která vykouří denně v průměru 20 cigaret je vystavena takovému množství záření, jako kdyby každý den absolvovala RTG plic.
NITROSAMINY. Nejnebezpečnější složka tabákového kouře. Kromě cigaret se vyskytují také v uzeninách, uzeném mase, uzených rybách, ale i pivu. Jejich koncentrace v potravinách je ale přísně kontrolována. Denně jich takto přijmeme maximálně 1 miligram. Naproti tomu průměrný kuřák do sebe denně vpraví 17 krát větší množství těchto látek. Takovéto množství je již prokazatelně schopné vyvolat rakovinu plic.
DEHET. Dehet představuje malé pevné částečky nebo-li popílek. Kvůli své velikosti se při nádechu dostávají hluboko do plic, které tak zanášejí. Kuřákovi plíce jsou proto černé. V 1 cm3 cigaretového kouře je asi 50 miliard těchto částic. Je to 10.000 krát větší množství, než jaké můžete naměřit na dálnici v době největšího provozu. Dehet se mimoto řadí také k rakovinotvorným látkám.
Následky
Každý kuřák je vystaven těmto konkrétně vyjmenovaným a mnohým dalším více či méně nebezpečným látkám. Představa některých lidí o tom, že kouření tzv. light cigaret je zdravější je více než mylná. Vše souvisí s výše uvedenou závislostí na nikotinu. Dlouhodobý kuřák ve snaze zbavit se své závislosti na nikotinu přechází na lehké cigarety. Při kouření ale podvědomě více vdechuje, natahuje a to s cílem dostat do sebe takovou dávku nikotinu, na kterou je zvyklý, na které je závislý. Vdechuje tak stejné ne-li větší množství škodlivých látek.
Přítomnost všech výše uvedených chemických látek je přímo prokazatelně spojena s rozvojem řady vážných onemocnění.
- Karcinom plic - vztah ke kouření je u tohoto nádorového onemocnění prokázaný. 85-90% pacientů s karcinomem plic jsou kuřáci.
- Karcinom horních cest dýchacích (dutiny ústní, nosohltanu, hrtanu)
- Karcinom ledvin a močového měchýře - zplodiny tabákového kouře se dostávají krevním proudem do ledvin, přecházejí do moče a působí tak na stěny močového měchýře.
- Karcinom slinivky břišní
- Karcinom děložního čípku - zplodiny cigaretového kouře přítomné v poševním sekretu
- Karcinom jícnu
- Ischemická choroba srdeční - škodliviny, které se dostávají z plic do krevního řečiště poškozují stěnu cév, vytváří se zánět, dochází k ukládání tuků do takto porušené stěny. Rozvíjí se ateroskleróza. Na jejím podkladě může dojít ke vzniku angíny pektoris až infarktu myokardu
- CHOPN - chronická obstrukční plicní nemoc. Protože stěna dýchacích cest je dlouhodobě poškozována, rozvíjí se zánět, který je také dlouhodobý. Na podkladě tohoto zánětu se tvoří zvýšené množství hlenu, který nutí dotyčného ke kašli. Tak zvaný kuřácký kašel. Kromě toho se takto postižené cesty zužují. Osoby s CHOPN jsou silně dušné. Důsledkem je trvalá invalidizace.
- Žaludeční vřed a vřed tenkého střeva
Závěr
Závislost na nikotinu je nemoc. I ti, kteří kouří jednu cigaretu denně jsou závislí. Každá vykouřená cigareta zkracuje život o 5 minut. V přepočtu žije každý kuřák o 15 až 18 let méně než nekuřák. Hlavní cílovou skupinou jsou dospívající. Velmi málo dospělých lidí, tedy lidí starších 18 až 20 let začíná ve svém věku kouřit. Z toho také vyplývá důležitost prevence. Ta musí být smysluplně cílena již na děti kolem 10 let. Je nutné se naučit, že kouření opravdu způsobuje rakovinu. Zcela prokazatelně. I když jako jednotlivci jsme zcela individuální. Nikdo z nás neví, jak moc nebo málo jsme citlivý a jak malá nebo velká je u nás pravděpodobnost rozvoje nádorového onemocnění. Jakou cenu jsme ale ochotni zaplatit, abychom to zjistili?!
0 komentářů:
Okomentovat