MYASTHENIA GRAVIS

Jak už bylo kdysi napsáno, Myastenia gravis, ať už se to jeví sebevíc nepravděpodobněji, je nemoc. Mám-li být konkrétnější, nemoc autoimunitní. Což samo o sobě nad Myastenií věší další otazník. 

Autoimunitní onemocnění je, zcela ve zkratce, stav, kdy vaše vlastní, tedy vašemu tělu vlastní imunitní buňky, které v drtivé většině případů ničí viry, bakterie, prostě vše potenciálně nebezpečné, v tomto případě ničí vás. Lépe řečeno část vašeho těla.  

U Myastenie je touto částí místo, kde dochází k převodu vzruchu z nervu na sval. Toto místo se odborně nazývá nervosvalová ploténka. Z konce nervu se těsně před aktivací svalu vyplavuje látka acetylcholin. Můžeme si ho představit jako takového poslíčka. Acetylcholin se následně naváže na sval, a to zcela na konkrétní místo zvané výstižně acetylcholinový receptor. Tím dá svalu na srozuměnou, že se má kontrahovat, že má začít pracovat. 

Co se ovšem děje u Myastenie? V těle se syntetizují protilátky. Terčem těchto protilátek jsou právě výše zmíněné acetylcholinové receptory. Protilátky chybně rozlišují tyto receptory, jako něco, co je tělu cizí, tedy potenciálně nebezpečné. Receptory začnou ničit. Výsledkem je výrazná únava a slabost svalů. V podstatě svaly dostávají minimální a na některých místech vlastně žádný signál k aktivaci. Zcela nejmarkantněji jsou postiženy svaly hlavy, krku a svaly horních částí končetin. 

Typické pro myastenii je, že stupeň projevu příznaků kolísá. Slabost svalů narůstá s délkou trvání a intenzitou svalové aktivity. Zlepšuje se ve chvíli odpočinku. V klidu je slabost minimální. 

Zhoršení projevů můžeme pozorovat také při právě probíhajícím infekčním onemocnění např. při virózách. V průběhu dne pak typicky večer. 

Důležité příklady ze života:

• Padající případně spadlé víčko pouze na jedné straně
• Zhoršená hybnost oka, dvojité vidění
• Zhoršené žvýkání tužších soust
• Unavený výraz, neschopnost se usmát nebo zahvízdat
• Řeč má nosový charakter, při delším hovoru se zhoršuje
• Ztížené polykání
• Bolesti šíjových svalů
• Únava a slabost při opakovaném vzpažování např. věšení prádla
• Obtížné vstávání ze dřepu, zvedání se ze židle

Myastenia se může vyskytnout v kterémkoli věku, i když výskyt u dětí a dospívajících je spíše vzácný. 

Co se týká léčby. Holou pravdou je, že v současné době je nemoc nevyléčitelná. Nutno dodat, že nevyléčitelná je ale např. i cukrovka. Není tedy důvod ztrácet naději. Myastenie je totiž velmi dobře léčitelná. Léčba myastenie neřeší příčinu (proto nevyléčitelná), ale řeší příznaky. Jedná se o léčbu symptomatickou. Využívají se především imunosupresiva, léky, které tlumí imunitní reakci. Vše patří do rukou neurologa. 

Důležitá je ale také léčba režimové, tedy ta část, kterou máme ve svých  rukách my. Úprava životního stylu, tělesné šetření, správná životospráva. 

Myastenie gravis. Autoimunitní onemocnění poprvé popsané v roce 1644 u indiánského náčelníka Opechancanougha. 

371 let starý zápis zní takto:

" Nadměrná únava se kombinovala se zhroucením stavby jeho těla. Jeho tělo stalo se rozměklým, jeho šlachy ztratily napětí a jeho víčka byla příliš těžká, takže nemohl vidět. Nebyl schopen chůze, ale jeho duch stoupal nad zhroucením svého těla."